Jiřina Ptáčníková

V letech 2002 až 2005 se dvakrát probojovala na juniorské mistrovství světa i Evropy. Pokaždé přitom prošla do finále, zvlášť obdivuhodné je to na juniorském MS v Kingstonu, kde startovala v roce 2002 už v šestnácti letech. Ve finále však nezvládla základní výšku, stejně nešťastně pro ni skončilo další MS v italském Grossetu 2004. Úspěšně si vedla i na obou evropských šampionátech juniorů, jako druhá nejmladší účastnice finále v Tampere dosáhla na výbornou šestou příčku. 

O dva roky později (2005) se evropský šampionát juniorů konal v Kaunasu. Jiřina měla před sebou poslední mistrovství této kategorie před přechodem mezi dospělé. Během nominační doby ji trápilo zdraví, konkrétně achillovka. Problémy se vyřešily,zdálo se však, že se do Kaunasu pojede bez ní. Při extraligovém kole na Strahově však Jiřina zabojovala, překonala 4 metry a dodatečné zařazení do českého týmu na mistrovství Evropy bylo doma! Neobvyklý tah vedení svazu se podle webu atletika.cz osvědčil, v Kaunasu se Jiřina chopila šance a po zlaté trojici Hejnová-Ščerbová-Machura se stala další oporou národního celku. Bohužel nepřidala medaili, skončila těsně pod „bednou“ na čtvrtém místě ve svém maximu sezony 4.10 m.

V roce 2006 vypadla na evropském šampionátu v kvalifikaci, když překonala jen základní výšku 380 centimetrů. Stoupající formu v závěru sezony potvrdila v Uherském Hradišti, kde na šampionátu atletů do 22 let vyhrála novým rekordem závodu 427 cm (tento výkon pro ni byl novým osobním rekordem).

V sezoně 2007 se Jiřina potýkala s imunologickými potížemi, které znemožnily rozvoj rozjeté kariéry.

V roce 2008 se dala do pořádku a začal její návrat mezi elitní tyčkařky. Změnila trenérské vedení, o fyzickou přípravu se začal starat její otec František, na technice pak spolupracovala Nikolajem Goroškovem, asistentem jejího předešlého trenéra Boleslava Patery.

Přesun na Olymp, navíc blíž k příteli Petru Svobodovi, Jiřině prospěl. V hale 2009 splnila limit pro HME a posunula si osobní rekord až na 440 cm. V Turíně skončila v kvalifikaci, ale po třech letech byla na velké akci. V létě přišlo další zlepšení osobního rekordu a vítězství na  Univerziádě v Bělehradě. Ve finále nenašla přemožitelku, když znovu překonala laťku ve výši svého osobního rekordu 455 cm. Nominovala se i na MS, tam se nepodařila kvalifikace: měla za sebou sezonu plnou závodů, potýkala se s nataženým svalem a tyče se jí někam zatoulaly. Poprvé se za vydařený rok nicméně dostala do první desítky domácí ankety, konkrétně na 9. místo.

Halová sezona 2010 přinesla úspěch, dvakrát zdolala laťku na úrovni absolutního osobního rekordu 460 cm a na HMS jí to přineslo výtečnou pátou příčku. Také venku přidala Jiřina k absolutnímu osobnímu rekordu další centimetry, tentokrát šest centimetrů na 466. Na ME potvrdila svou formu pátým místem a jen slabší zápis na výšce centimetr pod osobákem ji připravil o medaili. V anketě Atlet roku se nicméně posunula na páté místo.

Nominace na halový vrchol 2011 nedělala Jiřině problém. V Paříži na HME jí však opět první velká medaile utekla, skončila na děleném čtvrtém místě. Už v kvalifikaci to byl velký boj, když se až záchranou napotřetí na 455 vešla do finálové devítky. Tam pak postupovala na rozdíl od kvalifikace bez zaváhání až do úrovně osobáku 460. Štěstí ze skoku na této výšce ji však opustilo a ani dva pokusy na 465, ani poslední šance na novém národním maximu 470 nebyly úspěšné.  V létě se přes potíže s menšími zraněními hladce kvalifikovala na mistrovství světa. V Tegu hladce prošla kvalifikací a ve finále obsadila sedmou příčku, když skočila své maximum sezony 465 cm. "Chtěla jsem být do osmičky a to se povedlo, navíc se mi podařilo získat takové skalpy...," pronesla směrem především k Němce Spiegelburgové, Polkám Pyrekové a Rogowské (ta navíc obhajovala titul), které skončily za ní. 

V zimě 2012 začala Jiřina spolupracovat na technice se Zdeňkem Lubenským a přestože v halové sezoně skoro nechtěla startovat, povedlo se jí na mítinku v Doněcku překonat český rekord. „Je to parádní pocit. I 476 cm (absolutní NR - pozn.), co jsem zkoušela, vypadalo dost dobře,“ hlásila z Ukrajiny. "460 na první pokus mě tak nakoplo, že jsem chtěla vyhrát. Tak jsem vynechala 465 a šla rovnou 470. To jsem dala na druhý pokus a tím jsem vyhrála. Vůbec nevím, co se mi honilo hlavou, vím jenom, že jsem pořád skákala na doskočišti jak smyslu zbavená. Smála jsem se a brečela. Měla jsem radost jak malé dítě. Nepopsatelný pocit," líčila Jiřina. Na HMS v Istanbulu pak vybojovala šesté místo za 455 cm. 

Zlatou medaili přivezla z ME v Helsinkách. Klíčový byl první skok na 460 cm, po němž se laťka notně chvěla, ale vydržela. Nikdo ze skokanek už laťku výše nezdolal. "Měla jsem hodně štěstí a konečně to byl závod pro mě i z hlediska počasí. Nemám ráda vedro a naopak déšť mi tolik nevadí. Když jsem skočila 460 cm, tak jsem si říkala, že to bude hodně vysoko, ale nenapadlo mě, že z toho nakonec bude rovnou zlatá medaile,"  líčila po závodě. Ve zvláštní olympijské soutěži stačil její výkon 4.45 napotřetí dělené šesté místo (řada závodnic totiž kazila už na svých základních výškách).

Rok 2013 nepřinesl Jiřině výraznější úspěch na mezinárodním poli, ač byla v obou velkých finále. Doma si však vybojovala národní rekord už i pod otevřeným nebem (476 v září v Plzni). Na HME v Göteborgu skončila stejně jako v Paříži na nepopulárním čtvrtém místě, tentokrát za 462 cm. V Moskvě na MS brala dělené osmé místo za 455 cm.V anketě Atlet roku brala osmé místo.

Halová sezona 2014 přinesla Jiřině jeden z největších úspěchů dosavadní kariéry. Vše naznačilo už vylepšení halového národního rekordu, když koncem ledna skočila v Drážďanech 471 cm, to pravé si však schovala na HMS v polských Sopotech. Zde se opět přenesla přes 470 cm a za výkon se podělila o stříbrnou příčku s Ruskou Sidorovovou, když od zlata je dělila jediná "oprava". "Nic jsem od závodu nečekala, šla jsem tak nějak skákat a dopadlo to dobře. Jsem fakt strašně šťastná. Za výkon, medaili…" říkala. Letní sezona pro ni již tak úspěšná nebyla, ale rozhodně nezklamala. Nejlepší výkony si totiž schovala na nejdůležitější závody roku. Nejprve pomohla sezonním maximem 460 cm národnímu týmu v boji na ME družstev, na individuálním ME obsadila šestou příčku za 445 cm.

Na sportovní sezónu 2015 nebude Jiřina vzpomínat nejlépe. Viróza v době halového ME v Praze ji srazila a nepodařilo se jí probít ani do bojů o medaile. V létě předváděla nevyrovnané výkony, světlý moment přišel při tradiční Pražské tyčce, kde skočila své sezónní maximum 472 cm. Jenže vrchol jí nevyšel a na MS v Pekingu nezdolala už v kvalifikaci svou základní výšku.

Sezonu 2016 zahájila výkonem 440 cm na závodech v pražské Stromovce. Nejlépe si vedla na Zímní pražské tyčce, když překonala 466 centimetrů. Halové mistrovství světa v Portlandu vynechala kvůli nemoci, ani letní sezona však nebyla ideální, potýkala se s různými zdravotními problémy a nemohla trénovat naplno. Z mistrovství Evropy v Amsterdamu přivezla sedmnácté místo (skončila v kvalifikaci), z letní olympiády v Riu pak devatenáctou příčku.  

Bio

Datum narození: 20.05.1986
Oddíl: Univerzitní sportovní klub Praha
Trenér: František Ptáčník, Pavel Sluka
Disciplíny: atletika, skok o tyči

Osobní rekordy

Osobní rekord: 4.76 (2013); 4.71 (hala) (2014)

Úspěchy

2003: MS (do 17) - 5. místo, MEJ - 6. místo
2005: MEJ - 4.
2006: ME - kvalifikace
2009: HME - kvalifikace, univerziáda - 1. místo, MS - kvalifikace
2010: HMS - 5. místo, ME - 5. místo
2011: HME - 4. místo, MS - 7. místo
2012: HMS - 6. místo, ME - 1. místo, OH - 6. místo
2013: HME - 4. místo, MS - 8. místo
2014: HMS - 2. místo, ME - 6. místo
2015: HME - kvalifikace, MS - kvalif.
2016:Přebor Jihoč. a Plzeň.kraje Praha-Stromovka - 1. (4,40), mítink Potsdam - 3. (4,56)
2016:Zimní pražská tyčka - 1. (4,66), All Star Perche Clermont-Ferrand - 7. (4,42)
2016:MČR mužů a žen Ostrava - 2. (4,40), mítink EA Athény - 3. (4,40)
2016:1. kolo extraligy mužů a žen Plzeň - 2. (4,30), Zlatá tretra Ostrava - 1. (4,60)
2016:Praga Academica - 1. (4,65), 2. kolo extraligy mužů a žen Kolín - 1. (4,60)
2016:Pražská tyčka - 1. (4,50), ME Amsterdam - 10. v kvalif. (4,35)
2016:VC Nového Města n. Met. - 1. (4,50), OH Rio de Janeiro - 10. v kval. (4,45)
2016:mítink Beckum - 6. (4,34), mítink DL IAAF Curych - 4. (4,51)
2016:MČR družstev mužů a žen Ústí n. O. - 1. (4,40)

Děkujeme za vaši pomoc

sponsor sponsor sponsor sponsor sponsor sponsor